Zamilovaná 5. část

15. dubna 2014 v 16:06 | Víluška |  Povídka - Zamilovaná
Nevěděla jsem, kdo tam stál, ale intuice mi říkala, že je to někdo z loupežníků. Nikdo jiný totiž v blízkosti nežil.
Potopila jsem se a schovala se za kámen.
Záhadný přišel až ke kameni s mým oblečením. Odložil si tam meč, a rozběhl se k jezeru. Skočil i v oblečení.
Chvíly bylo ticho. Na těla jsem ucítila zbytek bublinek, které vytvořil jak dopadl. Někdo mě chytil za nohu a stáhl mě ještě víc pod vodu. Děkovala jsem Bohu, že jsem na sobě měla aspoň spodní prádlo.
Docházel mi kyslík, a proto sem zpanikařila a začala jsem kopat. Ruka to nevnímala a táhla mě dál do nějaké jeskyně. Uviděla jsem světlo, když v tom mě dotyčný pustil.
Vystřelila jsem k hladině a nějak jsem vyšplhala na nedaleký břeh. Lapala sem po dechu.
"Měl bych se asi představit." sedl si na balvan."Jsem Jacob, vůdce loupežníků. A ty?"
"Eve, člověk." podívala jsem se na něj přes mokré vlasy.
Kývl a nakonec řekl: "Omlouvám se za to přepadení."
"Ty se omlouváš?" rozesmála jsem se.
"Myslím, že si to zasloužíš." změřil si mě od hlavy až k patě. "Pokud se nepletu, tak jsi polonahá." šibalsky se usmál.
Objala jsem si kolena a probodla ho pohledem.
"Klid." uklidňoval mě. Přišel ke mně a sundal si plášť. Přehodil ho přes mě.
"Děkuju." usmála sem se.
Odvrátil se a šel zpět ke kameni."Co si dělala tam, kde sme tě našli?" zeptal se.
"Šla jsem odvést Adele k Adrianně." pokrčila sem rameny.
"A co by jsi dělala potom?" vzal si kamínek a hodil žabku. Dal deset žabek na 1. pokus.
"Šla k Mračné věži. Zachránit bratra."
"Bratra?"
Kývla jsem."Černý jezdec ho unesl, asi před týdnem."
"Půjdem s tebou." přerušil mě.
Zavrtěla jsem hlavou."Musím jít sama."
"Nemáš ponětí, jak jsou Černí jezdci zrádní." podíval se mi do očí.
"Ale vím, zavraždili mi otce a matku....Půjdu sama a hotovo."
"Půjdeme za tebou." nenechal se odradit.
"Uteču."
"Najdeme tě."
"A-a když zemřu?" čekala jsem na jeho odpověď.
"Potom půjdem za tebou." řekl tišeji než předtím.
Zavrtěla jsem hlavou."Proč by jste to dělali?"
Pokrčil rameny.
"Výborně." postavila jsem se, hodila mu zpět vlhký plášť a skočila do vody.
On se díval dokud jsem mu nezmizela z očí.

Plavala jsem ke břehu. Vylezla a rychle se oblékla. Prsty jsem naposledy přejela po čepeli meče. Prsty jsem zavadila o papír. Vzala jsem ho do ruky.
Papír byl zlatě orámovaný a uprostřed stálo...
...MOJE JMÉNO...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Barbie a koně Barbie a koně | Web | 16. dubna 2014 v 7:15 | Reagovat

Je to napínavé, co bude dál? :-)  :-)

2 Joina Joina | Web | 16. dubna 2014 v 16:29 | Reagovat

Téda to je, ale zajímavý díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama