Zamilovaná 6. část

16. dubna 2014 v 16:08 | Víluška |  Povídka - Zamilovaná

Zatajil se mi dech. Zavrtěla jsem hlavou, abych vyhnala jeho hlas z hlavy. Nevěřila jsem mu, přece se tak snadno nevzdá...
"Vidím, že už sis ten dopis přečetla." objevila se u stromů Millan, starší loupežnice než jsem já, s blonďatými vlasy.
"Myslí to vážně?" podívala jsem se na ní.
"On myslí vážně všechno Evelyn." přišla až ke mně. "Chtěl, abych ti tohle dala." natáhla ruku a rozevřela ji. Uvnitř byl zlatý medailónek s vlkem.
"Ale proč?"
"Co já vím...Chtěl abych ti to dala, a...abych tě doprovázela na cestě." zavázala mi medailónek kolem krku.
Kývla jsem. "Děkuju."
"Nemáš zač. Chceš ho ještě naposledy vidět?" pousmála se.
Zavrtěla jsem hlavou. "Připravíš mi prosím věci v táboře?" oplatila jsem jí úsměv.
Přikývla a zmizela mezi stromy.

Vyšplhala jsem na skálu vedle vodopádu. Tráva se mi otírala o chodidla. Vánek mi čechral vlasy a snažil se je odvlát někam pryč. Šla jsem k nedalekému poli, stoupla si doprostřed a pozorovala západ slunce. Znenadání jsem začala zpívat:

Sama uprostřed pole stojí,
havrani kolem ní poletují,
černé šaty, černé vlasy,
dívka prapodivné krásy.

Živá či mrtvá? Nikdo neví.
Jako přízrak či duch se jeví,
snad je jen přelud, výplod snění,
odvrátíš zrak - a už tam není.

Nikdo ji nezná, beze jména,
nestárne, je stále stejná,
oči jí hledí do daleka,
snad tam na někoho čeká.

S černými pírky u nohou,
kdo spasí tu duši nebohou?
A stojí vůbec o spasení?
Podívej, zmizela, už tam není.

Zavřela jsem oči a pomalu je otevřela. Slzy se mi rozkutálely po celém obličeji.
"Máma, táta, Erik, Adele, Suzane..."Odmlčela jsem se."...Jacob. Všichni mě opustili."
Pocítila jsem smutek a samotu. Měla jsem sto chutí rozběhnout se, nevnímat okolí a skočit z útesu dolů do jezera.
Potřebovala jsem klid.
Slunce si vyměnilo roli s měsícem, který teď nádherně svítil. Vstala jsem s navlhlé hlíny od mých slz a šla po vyšlapané cestičce do jezera.
Opláchla jsem si studenou vodou obličej a namočila si dlouhé, černé vlasy. Udělala jsem si ze stébla trávy gumičku a stáhla si jí vlasy do copu.
"Kéž by vše dobře dopadlo."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 16. dubna 2014 v 16:41 | Reagovat

Jsem zvědavá jak to dopadne s Jacobem. A co se bude dít příště :)

2 Barbie a koně Barbie a koně | Web | 17. dubna 2014 v 19:42 | Reagovat

Krásná píseň, už se moc těším na další díl ,vážně skvěle napsané. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama